Blanka.M - partner a dítě
Pouze jednoduchá otázka na 2. Je mi 25 let. Mám dvouletou dceru a partner to
vzdal po prvním roku. Jsme sami, ale finančně nestrádáme. Pořád přemýšlím, kde
se stala chyba, když do doby narození Janičky bylo vše, mezi mnou a partnerem,
jako v pohádce. Manžel (sportovně založený) po neustálých sporech po
narození dcery dotlačil vše až k rozvodu. Vím, že v té době milenku neměl. Moc
mně to mrzí a marně hledám odpověď, co se ve vás mužích děje. Dík za odpověď,
ať bude jakákoliv, za těch 90 korun stojí. Už mně to stálo víc…
Odpovídá 2.
Bohužel mně odpověď napadá téměř okamžitě. Mé dítě završuje jeden rok a pro
mě je to nebe i peklo na zemi. Miluji své dítě i manželku, ale je to každodenní
zkouška ohněm. Pokud někdo napsal, že dítě přinese do života změnu, byl velmi
opatrný v definici. Někdy mám pocit, že dítě v rodině je způsob, jak udělat z muže
ženu. Pořád upozorňuji, že dítě i manželku miluji. Ale pokud pravdivě, tak
pravdivě ! Vše, co mně přivedlo k manželce: společné chvíle ve dvou, nekonečný
sex, sledování večerních filmů, pohlazení a objetí, atd. je PRYČ ! Ne, já nejsem
egoista a všechny mně přidělené úkoly plním. Ale to jsem narozením dítěte já
umřel ? Chápete, co chci jako chlap říct ? My muži si někdy připadáme při dítěti
jako neviditelní. Nechceme si hledat milenky, protože jsme od přírody líní a kde
je nám dobře, odtud neutíkáme. Vždyť jste si nás našli, protože jsme byli tak
mužní. Když už nemáte s chlapem sílu se milovat, tak mu dejte aspoň najevo, že
Vám to taky chybí a zvolte rychlejší cestu k jeho klidu. A on Vám pak pár dní opět
vydrží a nebude třískat věcma a hledat výmluvu, proč to dnes nestíhá na pátou
domů. Většina z nás musí přes mateřskou jak se říká držet rozpočet. Ale nikdo
nám neodpáře, že chodíme do práce taky ne zrovna s přebytkem spánku a jsou
dny, kdy nám to v zaměstnání moc nepálí. To ovšem žádného šéfa, či velitele
nezajímá. Víme, že to doma nemáte lehké, ale my také ne. Příroda nám
nenadělila biologické hodiny a potřeba miminka nás stíhá opravdu zcela
vyjímečně. Tím hůře pro nás ! Zkuste pochopit Vy nás a my budeme stát věrně po
Vašem boku. Ale neřešte přírůstek v rodině naši komplexní převýchovou. Taky
potřebujeme čas a postupně naroste i naše role. A snad závěrem: Až děti
vyrostou, tak se Vám přece budeme taky hodit. Pokud Váš bývalý partner ještě
pořád nemá vážnou známost, tak problém byl přesně tady. Tak, jak to vidím já.
Pokud ho to netáhne za Janičkou a neprojeví zájem aspoň jednou za několik dní ji
vidět, kašlete na něho ! Pokud zájem má, přitáhněte si ho k sobě opět jako žena.
Domluvte si na jeden den v týdnu hlídaní dcery a ukažte mu, že jste to pořád Vy,
kdo ho miluje. Chytí se, věřte mi.
Váš D.